Přestože jsou sociální média již nějaký ten čas marketingovým hitem, jen málokomu se je zatím podařilo zkrotit a dostat z nich výkon, který by odpovídal jejich potenciálu. S jakými chybami se můžeme setkat?
Servery ProBloger a HubSpot zveřejnily články, které akcentují právě chyby, kterých se marketingoví pracovníci dopouštějí v prostředí sociálních médií. Základní teze je možné shrnout do následujícího seznamu.
Nepřehánět to se sebepropagací
Na jednu stranu je faktem, že propagace vlastní firmy nebo e-shopu je cílem působení na sociálních médiích. Nicméně pouhým sdělením “My, firma XY”, jsme nejlepší.” nelze získat mnoho pozornosti. Firemní účet musí poskytovat zajímavé informace. “Pojem zajímavá nezahrnuje informace o vypuštění nového produktu nebo nabídky slev. Zajímavá zpráva by se měla týkat novinek z oblasti působení firmy, vhled do problematiky, nebo rady a návody… ”
Vytvořit osobnost
Propagovat firmu nebo službu musí lidé. Dosáhnout interakce mezi uživateli Karel a Pavel je snazší než mezi například HyperCorp s.r.o a Karlem. Této chyby jsme se nevyvarovali ani u nás na WebŽurnálu při tvorbě účtu na Twitteru. Nicméně v tomto případě je Twitter jen další informační kanál, kde získáváme a šíříme informace. Při provozu e-shopu, by ale bylo velmi vhodné dodržet tuto radu.
Dodávat obsah
Pokud si obchodník založí účet na několika sociálních médiích jenom “aby tam byl” a nemá v plánu se jim dále věnovat, nelze to označit za správný přístup. Naopak v takovém případě je lepší ani takové účty nezakládat. Rozhodně nepůsobí dobře hledá-li potencionální zákazník informace o prodejci a nalezne například na Twitteru rok neaktualizovaný profil prodejce.
Nenahánět uživatele příliš rychle
Jedná se o případ hlavně Twitteru. Zkrátka nevypadá dobře, pokud firma sleduje 500 lidí a jí sleduje 40, nemá tato propagace valný účinek. Co se týče Facebooku, v poslední době bylo na českém internetu populární prodávání podvodných skupin, na kterém kupci těchto skupin prodělali občas i pěkné peníze. Kromě toho, že byly tyto skupiny obvykle rychle zrušeny, tak i cílení bylo minimální. Důležité je mít trpělivost, protože výsledky se nedostaví ihned.
Sociální sítě nejsou televize
Vin Crosbie již v roce 1998 definoval tři základní modely komunikace. One-to-one je klasická komunikace tváří v tvář. One-to-many je model hlavně druhé poloviny 20.století, kdy dominovala televize, radio a noviny. Informace se šířili z jednoho místa. Bohužel tento přístup je často aplikován i na prostředí sociálních médií, kde nemůže správně fungovat. Model který definuje sociální média je many-to-many, pokud se nebude tento rozdíl dostatečně brán v potaz, nebude propagace na sociálních médiích fungovat nikde ideálně.