Kvalita vizuálního vyjádření není závislá pouze na použitých barvách či kompozici, ale velkou váhu má též použitý font. Nejen v České republice se stalo používání naprosto neodpovídajících fontů smutným nešvarem. Učebnicovým příkladem je font Comic Sans.
Každý člověk má jinak nastavené vnímání a tak označení jako hezké nebo ošklivé nemá ve své podstatě žádnou objektivní hodnotu. Bohužel toto subjektivní hodnocení krásy a ošklivosti velmi často neodpovídá již objektivně daným pravidlům používání konkrétních prvků. Toto může být častým důvodem naprosto nevhodného používání určitých fontů, jako je i Comic Sans.
Comic Sans
Tento font byl vytvořen v roce 1994 pro Microsoft. Vycházel z písma komiksů, které svým způsobem napodoboval. Vytvořen byl především pro využití v komiksových bublinách, tak jak je známe v papírové podobě. Základní charakteristikou tohoto písma však byla jeho neformálnost. Toto písmo bylo navrženo pro použití v odlehčených situacích. Bohužel s tím, jak rostla popularita tohoto písma, začalo přibývat i mnoho případů jeho nevhodného použití. Jakmile se začaly šířit příklady onoho nevhodného používání, zvedla se proti tomu poměrně silná vlna kritiky.
Díky tomu, že bylo toto písmo poměrně rychle intergrováno do Windows (konkrétně Windows 95), se stalo takřka jediným zástupcem “veselého” písma, které měl obyčejný uživatel po ruce. To způsobilo, že výběr tohoto fontu mnoho lidí chápalo, jako demonstraci své schopnosti používat správné typy písma. Nakonec tedy používání Comic Sans svým způsobem zdegenerovalo na dvě úvahy, které vedly k jeho použítí – “Je veselé a píšu veselou věc.” a “Nevím, jaké písmo použít. Comic Sans se mi líbí a občas ho použiju, tak proč ne.”
Níže naleznete několik příkladů nevhodného použití Comic Sans ze zahraničí:
Bohužel u nás na tom nejsme nijak lépe spíše naopak. V prostředí webu se s písmem Comic Sans, až na různé “blogísky“, naštěstí moc nesetkáme. Velkou zásluhou na tom má fakt, že pomalu ale jistě končí éra “Hele, můj syn/vnuk/kámoš/známý dělá ty internetový stránky. Tak ti je za pár stovek udělá.” a lidé si začali uvědomovat, že profesionální práce je poznat. Bohužel jakmile se dostaneme mimo prostředí internetu, rázem na nás toto písmo vyskočí z různých letáků, jidélních lístků nebo inzerátů na nástěnkách.
Celková kultura písma
Comic Sans samozřejmě není jediným fontem, jehož použití by se člověk měl vyvarovat. Pokud si prolistujete pár webů zaměřených na typografii nebo design, naleznete takto zatracovaných fontů mnohem více. Problém ale nestojí na konrétním písmu, ale na celkovém přístupu k psanému projevu. V živé paměti mám vystoupení jednoho vysokoškolského pedagoga, který se velmi rozčiloval nad tímto problémem. Příklad, který uvedl, byl poměrně výstižný.
Představme si, že architekt navrhne aministrativní budovu. Bude se zabývat každým detailem, jako je sladění odstínu dvěří se štítky na nich. Náhodou, ale odpadne porada a sekretářka to bude muset nějak oznámit. Otevře tedy MS Word, napíše, že porada odpadá, aby to bylo veselejší, zvolí Comic Sans, vytiskne oznámení a izolepou ho přilepí na ony dveře nakřivo. V tu chvíli jde veškerý architektův cit pro detail stanou a iniciativu přebírá nedbale nalepená cedulka na dveřích.
Mnohým lidem to může jistě připadat, jako dělání z komára velblouda, nicméně určitý přístup k vizuální podobě sdělení by měl být pěstován i mimo profese designérů, grafiků nebo typografů. Z hlediska provozu firmy nebo e-shopu může i relativně drobná chyba při výběru vhodného písma vyvolat negativní postoje u klientů nebo obchodních partnerů.
Kdokoliv tedy bude vytvářet nějaké sdělení, bez ohledu na to, jestli bude pro web nebo pro tisk, měl by se zamyslet nejen nad obsahem, ale i formou.